V nadcházejících řádcích bych se chtěl zmínit o výstavě a vernisáži obrazů Heinze Jakoba Berchtolda, kterou můžou shlédnout návštěvníci zámku KARLOVA KORUNA. Tuto výstavu pro Vás připravilo Občanské sdružení Kulturně smýšlejících a správa zámku KARLOVA KORUNA. Než začnu popisovat samotnou akci a její přípravu nejdříve pár řádků o autorovi.
Heinz Jakob Berchtold,
narodil se 5. 8. 1946 ve švýcarské selské rodině, jako druhý nejmladší z pěti sourozenců. Jeho dvě sestry mají také výtvarné cítění. Jedna pracuje v oboru floristiky, druhá v kaligrafii. Heinz Jakob Berchtold má vzdělání restaurátora kostelních maleb.
Prošel vojenskou službou u kavalerie s vlastním koněm. Stejný osud měl i jeho bratr. (jejich koně se dožili 26 a 30 let) Po zrušení jezdecké složky armády přestoupil k jízdní policii, kde se později stal instruktorem bojových technik. Z důvodu zavedení rezidenční povinnosti, což je povinnost bydlet ve svém služebním okrsku, musel po třinácti letech změnit zaměstnání. Stal se úředníkem daňové správy, kam mohl dojíždět z venkova. Svá zaměstnání chápal jako předstupně pro profesionální kariéru malíře. V té době již má ateliér ve své garáži a maloval.
Roku 1973 se oženil s jeho ženou Margrit. Mají spolu dvě dcery, Alexandru a Karin. Mladší dcera vystudovala design.
Heinz Jakob Berchtold si záhy vytváří vlastní malířský rukopis. Získává široký okruh obdivovatelů a zákazníků. V důsledku toho opouští zaměstnání a odchází na volnou nohu. V devadesátých letech objevil Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Byl fascinován jeho geniem loci a jeho koňmi. Přijal krédo omnis nobiltas ab equo (vše ušlechtilé od koně). Restauroval plastiky koní na hřebčínském nádvoří a ze své volné tvorby uspořádal na vodním zámku Hagenwill velkou výstavu.
Maluje v rozmanitých hřebčínech a jezdeckých institucích po světě. Jeho obrazy vlastní majitelé doma ve Švýcarsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Itálii, v zemích bývalé Jugoslávie, Belgii, Švédsku, na Kanárských ostrovech a u nás. Mimo Evropu pak na Novém Zélandu, Kanadě, USA (Aljaška, Oregon, Illinois) a ve Sjednocených arabských emirátech. Doma vystavoval celkem 27x, v Německu 12x, v Rakousku 10x, v Nizozemsku 3x, ve Francii a u nás 1x.
Poprvé jsme se s Heinzem potkali na výstavě Vzpomínání v Loretě na jaře roku 2009. Samotné přípravy výstavy započaly v prosinci téhož roku.
Fotografie, které pořídil pan Antonín Fibigr ukazují již samotnou vernisáž v Mramorovém sále. Této společenské akce se zúčastnilo zhruba 170 pozvaných, mezi nimiž byli členové Asociace majitelů hradů a zámku, velvyslanecký sbor, zástupci česko-švýcarských firem, zástupci Královehradeckého kraje a Chlumečané.
V den vernisáže měl pan starosta Ing. Miroslav Uchytil narozeniny (ještě jednou mu blahopřeji), které společně s panem Janem Zimou (ten měl významné jubileum druhý den) oslavili. Celou vernisáží nás prováděl pan MVDr. Norbert Záliš, bývalý ředitel Národního hřebčína v Kladrubech. Mocným kulturním zážitkem byl téměř hodinový koncert Gabriely Demeterové a Evy Šilarové, jež hrály Kreuzerovu sonáty pro housle a klavír. Pohoštění návštěvníků vernisáže bylo stylové – švýcarský sýr, čokoláda a švýcarské víno.
Výstava je velkou bilanční výstavou, kde je malířova tvorba konfrontována s tradicí zámecké malby koňských námětů ze sbírek českoitalské rodiny Kinský dal Borgo.
Expozici můžete navštívit vždy v otevírací době zámku a to až od konce sezony 2010
Catulus